|
|
 |
 |
 |
 |
|
Obor patologie patří mezi základní lékařské obory léčebné preventivní péče a řadí se do
skupiny tzv. diagnostického komplementu. Zabývá se zjištováním a výkladem patologických
morfologických změn - popisuje změny struktury tkání a orgánů spojené s nemocemi
organismu. Objektivita diagnostických metod patologie umožnuje jejich využití pri odborné
kontrole léčebné preventivní péče, jak na úseku diagnostiky, tak i terapie. Obor se účastní
významnou měrou na odborné výchově a vzdělávání lékařů. Diagnostická činnost oddělení patologie spočívá ve vyšetřování vzorku
tkání živých lidí, získávaných ruznými
zpusoby klinickými lékaři takřka všech
lékařských oborů. Z těchto vzorků pak
patolog pomocí histologických metod,
s pomocí přístrojů provádí onu podstatnou
část nejzávažnejších diagnóz zejména
nádorových onemocnení. Tato základní část
patologovy práce se nazývá biopsie
a představuje více nežli tři čtvrtiny jeho
práce a týká se tedy, v rozporu se všeobecnými představami, živých lidí. Rozmach bioptických vyšetření započal přímo explozivně až po
druhé světové válce. Dnes není v lidském těle orgánu, ze kterého by se neodebírala
částka tkáne na bioptická vyšetření. Kromě nádoru se vyšetrují stovky nenádorových onemocnění
kůže, jater, ledvin, kostí, dýchacího, zažívacího a močového traktu. Počet biopsií stoupá se
zaváděním fibroskopu, jejichž pružná optika umožnuje odebírat vzorky tkání ze všech
tělesných dutin.Do spektra činnosti patologie patří také vyšetřování jednotlivých buněk,
získaných z těla a jeho dutin punkcí (nabodnutím) nebo stěrem. Následným mikroskopickým zkoumáním jemných buněčných detailů a jejich
změn pak patolog opět provádí diagnostickou
činnost zaměřenou především na záchyt, a tím
včasné léčení před-rakovinových nebo již
rakovinových stavů. Tomuto způsobu vyšetřování
se říká cytodiagnostika. Ta má v posledních
letech výrazně vzestupný trend, protože se jedná
o metodu pro pacienta nenáročnou a celkem
levnou v nákladech.Všechna tato výše zmíněná
vyšetření vyžadují kromě zkušeností a znalostí patologa i četné moderní přístroje, k nimž v první řade patří kvalitní mikroskop,
mikrotomy, výpočetní technika apod. Co říci závěrem? Patologii můžeme přirovnat ke slabikáři,
ale mnohem tlustějšímu, v němž každé písmenko značí určitou chorobnou jednotku. Tak jako
nemůžeme číst v knize bez znalosti jednotlivých písmen, tak nemůžeme správně diagnostikovat,
a tím správně léčit, bez znalostí patologie.
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
|
